V České republice vzniká unikátní stavba – moderní výkrmová hala pro prasata, která využívá technologie inspirované dánským modelem. Ve Velkých Němčicích se do nové haly vejde přes čtyři a půl tisíce zvířat a celý projekt ukazuje, že lepší podmínky pro chov mohou jít ruku v ruce s ekonomickou efektivitou. O podrobnostech hovoří Petr Vašek, technický ředitel společnosti SPV Pelhřimov.
Proč jste se rozhodli pro novou výstavbu namísto rekonstrukce staré stáje ze 70. let?
Je to jednoduché – ekonomika a efektivita. U nás se dlouhá léta nestavěly nové stáje, spíš se rekonstruovaly ty staré, které jsou dnes na hranici životnosti. Navíc se rekonstrukce musely přizpůsobovat původním půdorysům. S novými halami se posouváme do 21. století. Můžeme využít nejmodernější technologie a postupy, což je výhodnější a v konečném důsledku i levnější než rekonstrukce.
V čem je tento projekt unikátní?
Inspirovali jsme se dánskými partnery, kteří mají s tímto typem staveb desítky let zkušeností. Dá se to přirovnat ke stavebnici LEGO – starou halu zbouráme, přivezou se externě vyrobené prefabrikované betonové díly a na místě se sestaví. Za sedm až osm měsíců je stavba hotová a může se předat do provozu.
Čím se nová stáj bude lišit od té původní?
Celá konstrukce je difuzně otevřená. Stěnové panely jsou sendvičové, s izolační vrstvou, která splňuje nejvyšší standardy. Střechu tvoří panely Kingspan, ale klíčový je materiál pod nimi. Jde o dřevovláknitou desku, která je difuzně otevřená, což znamená, že budova „dýchá“. Nesráží se v ní vlhkost, takže se zabraňuje tvorbě plísní a prostředí je pro zvířata mnohem příjemnější a zdravější. K tomu jsme přidali ventilaci po stranách – v létě se otevřou klapky a proudící vzduch zvířata bude ochlazovat. V interiérech je pak vše navrženo s ohledem na dlouhodobou udržitelnost – veškeré rozvody a technologie jsou vedeny vrchem, aby se daly snadno vyměnit bez nutnosti zasahovat do konstrukce haly. To je rozdíl oproti starým halám, kde jsme se potýkali s korozí a zničenými konstrukcemi. Využívat budeme i systém rekuperace tepla z kejdy.
Jak to bude fungovat?
Pod rošty je veden systém trubek, které fungují jako kolektory. Odebírají teplo přímo z kejdy. Díky tomu získáme energii, kterou vracíme zpět do haly – na vytápění lehacích ploch přimo v hale nebo pro ohřev dalších místností. Významným efektem je i snížení emisí čpavku, protože při ochlazení kejdy chemické reakce neprobíhají tak rychle.
Dá se tedy říci, že stáje budou energeticky soběstačné?
Částečně ano. V případě Velkých Němčic máme navíc výhodu, že tu funguje i bioplynová stanice, která dodává elektřinu a teplo. U jiných projektů pak počítáme i s fotovoltaikou. Ale už teď se úspory díky systému využití tepla budou pohybovat v desítkách procent, takže jde o znatelný ekonomický přínos.
Ekologický aspekt je tedy součástí celé koncepce?
Rozhodně. Moderní stavba umožňuje i další kroky, pokud by to vyžadovala legislativa – například instalaci filtrů pro další snížení zápachu. Myslíme dopředu, abychom se vyhnuli drahým zásahům v budoucnu. Navíc samotná konstrukce je navržena tak, aby vydržela minimálně padesát let. Technologie uvnitř se samozřejmě bude muset obměňovat, ale budova zůstane.
Jak velká investice byla potřeba?
Celková investice je 166 milionů korun Ale nejde jen o samotnou stavbu výkrmové haly, součástí projektu je i příjem a skladování krmiva, sociální zázemí pro zaměstnance nebo naskladňovací a vyskladňovací objekty. Do haly se vejde přes čtyři a půl tisíce prasat.
Máte v plánu nahradit i další haly v areálu?
Zatím to je jen na papíře, protože tyto haly prošly v letech 2013/2014 a 2016/2017 rekonstrukcí. Máme studii, jak je nahradit po skončení životnosti stejným modelem, jako je nová hala. Celková kapacita farmy bude obdobná – kolem 12 000 kusů zvířat.
Přinese to i snazší práci pro zaměstnance?
Je plánována automatizace nebo robotizace? Ano. Krmení a napájení řídí počítače, přítomnost člověka je nutná hlavně kvůli kontrole zdravotního stavu zvířat nebo vakcinaci. Používáme i roboty, a to konkrétně mycí. Prvního jsme pořídili v roce 2020 na farmu v Miloticích. Robot dokázal s jedním člověkem umýt celou výkrmovou halu s kapacitou 13 000 míst. Nyní už máme čtyři a plánujeme pořizovat další. Výrazně ulehčují práci.
Plánujete podobné projekty i jinde?
Ano, Velké Němčice jsou první, ale už rozbíháme výstavbu dalších. V Lišanech u Loun momentálně probíhá výstavba welfare porodny a v plánu je nová odchovna prasniček, staví se i na farmě v Sedlicích a připravují se také projekty v Lipci a Libřicích. Všechny tyto projekty, i když některé jsou částečně rekonstrukce, již obsahují prvky a technologie, které zkoušíme ve Velkých Němčicích. Naším cílem je, aby do budoucna všechny naše farmy splňovaly vysoké standardy.
Jaká je návratnost takové investice?
Podle propočtů by se měla pohybovat kolem 9–13 let, záleží samozřejmě na spoustě externích faktorů. Ale důležité je, že nový způsob výstavby přináší nejen vyšší welfare zvířat, ale i ekonomickou efektivitu. Ty dvě věci se nevylučují, naopak se doplňují.
Co vás osobně na projektu nejvíc těší?
Že i v českém zemědělství může vznikat něco moderního, co odpovídá současným trendům v Evropě. A že se díky tomu zlepší životní podmínky pro zvířata i pracovní prostředí pro lidi, kteří se o ně starají. Takže můžeme říct, že vzniká stavba, která je u nás první svého druhu... Ano, přesně tak. Je to pilotní projekt, který ukazuje cestu, jak by mohlo české zemědělství vypadat, když welfare a ekonomika jdou ruku v ruce.
