Rozumíme tomu, že Ján Simkanič jako odborník na online média a clickbait dobře ví, že když ve svém článku „Jak se kozel Babiš stal zahradníkem a bojoval proti suchu“ ze dne 18. 8. 2026 vícekrát zmíní AGROFERT, zvýší si tím čtenost. To ale není důvod, aby si vymýšlel a šířil dezinformace. Jedním ze zcela smyšlených tvrzení je například: „Velkozemědělci mají své podnikání postavené na co nejintenzivnějším využití půdy. Což je cíl, který je ovšem v mnoha ohledech v přímém rozporu s dlouhodobou schopností půdy zadržovat vodu. Podobně velkochov zvířat z principu sází na kvantitu místo kvality a na efektivitu místo péče – o zvířata i krajinu.“
Upozorňujeme pana Simkaniče, že používáme stejné technologie, stroje a postupy jako zemědělci v nejvyspělejších zemích a spolupracujeme přitom s řadou akademických a výzkumných institucí. Stejné stroje a technologie jsou na trhu k dispozici pro velké i malé zemědělce. Všichni kupujeme stejné.
Zemědělské podniky a farmy, které vlastní AGROFERT, jsou samostatně hospodařící společnosti. Přístup k životnímu prostředí, hospodaření s vodou a dalšími zdroji mají tedy principiálně stejný jako kterýkoli jiný dobrý zemědělec, jenž vlastní jen jednu farmu. Není podstatné, kdo je akcionář, ale jak se podnik chová. Navíc naše hodnoty a interní pravidla zajišťují vysoký standard v těchto oblastech a finanční síla koncernu nám umožňuje investovat do nejlepších dostupných technologií, a tím dosahovat v oblasti hospodaření s vodou, ochrany půdy nebo welfare zvířat ještě vyšších standardů.
Pan Simkanič zapomněl v článku zmínit, že AGROFERT obdělává necelá 4 % zemědělské půdy v Česku a když k tomu přičteme dalších pět největších hráčů na trhu, nedostaneme se ani na 10 % zemědělské půdy Česka.
Další zavádějící tvrzení pana Simkaniče je: „Agrofert je také největším zpracovatelem hnojiv v zemi. Těch hnojiv, která sice krátkodobě zvyšují výnosnost, ale zároveň narušují přirozené procesy pomáhající půdě vstřebávat a držet vodu.“ Hnojivo není žádná kouzelná látka, která by poškozovala půdu či bránila zadržování vody, ale konkrétní směs látek, které rostliny potřebují pro svůj růst a žádoucí produkci plodin. AGROFERT je skutečně druhým největším výrobcem hnojiv v EU, ale většinu produkce má v západní Evropě a jedná se o velmi konkurenční trh, kde největší konkurence je ze zemí mimo EU.
Předpokládáme, že pan Simkanič nechodí okusovat stromy do lesa, ale nakupuje jídlo v obchodech. Pak jistě ví, že bez průmyslových hnojiv by chybělo přibližně 40-50 % celosvětové produkce potravin.