Reagujeme tímto na článek nazvaný „Agrodotace 2015: Desetkrát víc pro Babiše“, uveřejněný v týdeníku Echo v pátek 26. února 2016. Text redaktora Petra Holuba, jak už je u něj politováníhodnou tradicí, je plný nepravdivých údajů a zavádějících interpretací očerňujících naši firmu. Ke všemu pan Holub naprosto nerelevantně věští budoucí objem dotací přidělený naší firmě. Skutečnost, že Agrofert (jako řada jiných zemědělských podniků v ČR) o nějakou podporu z Programu rozvoje venkova požádal, ještě neznamená, že mu tato podpora bude přidělena a vyplacena. Rozhodně také musíme odmítnout výrok, že firmy Agrofertu (resp. Andrej Babiš) dostaly zemědělských dotací desetkrát víc. Celkový objem všech zemědělských dotací v ČR dosáhl v roce 2015 částky 4,69 mld. Kč. Z toho pro zemědělské podniky koncernu Agrofert připadlo 408 mil. Kč, tj. podíl ve výši 8,7 %. Navíc je nutné zdůraznit, že dotace neznamenají zisk, ale jen částečné uhrazení investičních nákladů. Stranou nelze nechat ani skutečnost, že v roce 2015 došlo k zastropování celkového objemu uznatelných nákladů pro jeden ekonomický subjekt na částku 150 mil. Kč. Donedávna žádný limit neexistoval.
Podniky Agrofertu se v minulém období skutečně ucházely o investiční dotace. Systém schvalování investičních dotací v Programu rozvoje venkova je však naprosto objektivní a probíhá podle veřejně známých bodovacích kritérií. V současné době navíc není vůbec jisté, jaký objem prostředků podniky Agrofertu z tohoto kola dotací získají, protože ještě nezačala jejich realizace, a dotace je vyplácena vždy až po realizaci akce. Navíc je nutné připomenout, že našimi podniky bylo předloženo také poměrně dost projektů, které byly neúspěšné, protože nezískaly dostatečný počet bodů. Proto je velmi zavádějící tvrdit, že Agrofert (resp. Andrej Babiš) dostal čehokoli desetkrát víc.
Současně je potřeba zdůraznit, že dotace nerovná se příjem, ale uhrazení určitého procentuálního podílu nákladů. Dotace činí 40 až 50 % z uznatelných nákladů, které jsou kvůli limitům ve většině případů ještě nižší než skutečné náklady. Reálná dotace tedy dosahuje 30 až 40 % ze skutečných nákladů. V současné krizové situaci, kdy téměř u všech komodit živočišné výroby je realizační cena mléka i masa výrazně nižší než náklady na jejich výrobu, managementy firem velmi zvažují, zda i přes schválenou dotaci budou investici realizovat. Je jisté, že rozhodně nebudeme realizovat všechny předběžně schválené projekty. Obecně, nejen v Agrofertu, platí, že živočišná výroba je značně nerentabilní. Stále však ještě existuje pár zemědělců, kteří ji v ČR drží nad vodou. Živočišná výroba zaměstnává nezanedbatelné množství lidí na venkově a navíc zlepšuje díky organické hmotě a osevnímu postupu úrodnost půdy a její schopnost udržet vodu v krajině. K tomu, aby mohly zemědělské firmy živočišnou výrobu udržet, potřebují investice s dotační podporou. Bez nich hrozí omezování živočišné výroby a s tím související nárůst nezaměstnanosti na venkově. I s dotační podporou je však rentabilita v živočišné výrobě mnohem horší než u rostlinné výroby. Podle dat Agrární komory by v případě omezování živočišné výroby mohlo přijít o práci až 5265 lidí. Náklady státu na následné sociální výdaje spojené s nezaměstnaností těchto osob by pak dosáhly částky 1,3 mld. Kč.
Současně opakovaně připomínáme skutečnost, že Agrofert do státního rozpočtu odvádí mnohem více, než od státu dostává na dotacích. V letech 2006 až 2014 společnosti koncernu Agrofert se sídlem v ČR odvedly na dani z příjmu právnických osob a na zdravotním a sociálním pojištění placeném za zaměstnance celkem 19,66 mld. Kč. Naproti tomu z českého státního rozpočtu obdržely dotace ve výši 1,89 mld. Kč, tedy jen desetinu částky, kterou Agrofert státu odvedl.
Karel Hanzelka
tiskový mluvčí AGROFERT