Agropodnik Domažlice patří mezi stabilní společnosti v oblasti obchodu a logistiky pohonných hmot. O proměnách firmy, náročnosti přepravy, digitalizaci i o tom, proč u nich lidé zůstávají desítky let, jsme hovořili s ředitelem společnosti Ivanem Húšťavou.
Agropodnik nese ve svém názvu zemědělství, ale dnes už funguje jinak. Jaká byla vaše cesta?
Agropodniky vznikaly v 70. a 80. letech jako servisní organizace pro zemědělce. Zajišťovaly sklady hnojiv, stavební činnost, dodávky pohonných hmot i specializované služby, například letecké hnojení nebo sklizeň kukuřice. Byla to centralizovaná podpora zemědělců v jednotlivých okresech. Po roce 1989 se vlastnická struktura výrazně proměnila. V jednu dobu jsme měli kolem 250 akcionářů. Zásadní změna přišla v roce 2012 vstupem do AGROFERTU. Museli jsme si zvyknout na korporátní prostředí, ale z mého pohledu to bylo krokem kupředu. Firma se jasně profilovala. Dnes se soustředíme především na obchod a logistiku pohonných hmot a provoz čerpacích stanic. Některé divize byly odštěpeny – služby zemědělcům přešly pod Primagru, logistická část pod Logistics Solution, stavební divize byla později prodána. Lidé zůstali, jen změnili montérky a loga. My jsme zase v rámci koncernu získali další čerpací stanice.
Kolik čerpacích stanic dnes provozujete a jak fungují?
Aktuálně máme 17 čerpacích stanic. Část z nich jsou velké veřejné stanice s obsluhou a doplňkovým prodejem a část tvoří bezobslužné stanice, často u areálů zemědělských podniků. Ty jsme modernizovali na samoobslužný režim. Provoz je rozdělen regionálně. Nejvíce jich máme v západních Čechách. Technik, který je za ně zodpovědný, je pravidelně objíždí, kontroluje technologii, dělá inventury stavu nádrží, vybírá hotovost a řeší údržbu. Každá stanice má své specifikum, ale společným jmenovatelem je důraz na spolehlivost a kvalitu. Na všech čerpacích stanicích je nyní prováděn rebranding a zákazník je pozná podle žluté atiky se zeleným nápisem AGP a případně se zelenou svítící linkou.
Máte také velkosklad v Domažlicích. Jak velký objem paliv ročně zobchodujete?
Kapacita skladu je přibližně milion litrů a můžeme naráz skladovat různé produkty. Denně jej plní několik cisteren. Ročně pak zobchodujeme zhruba 121 milionů litrů paliv. Nakupujeme přímo od výrobců, ať už od Čepra, které má sklady strategicky rozmístěné po republice a napojené produktovodem přímo na rafinerii, nebo z rafinerií v Kralupech, Litvínově nebo Slovnaftu. Kontrakty se uzavírají na rok a na měsíční odběry a je to citlivá disciplína – pokud neodebereme sjednané množství, hrozí penále, pokud ho naopak potřebujeme více, nemusí být k dispozici. Plánování je proto pro nás klíčové. Zákazníky jsou mimo společností koncernu mnohé zemědělské společnosti a soukromí zemědělci, dopravní společnosti a provozovatelé čerpacích stanic. Konkurence v oblasti pohonných hmot je obrovská a často rozhodují o úspěšnosti cenové nabídky haléře nebo desetihaléře za jeden litr nafty.
Logistika pohonných hmot je velmi specifická. V čem spočívá její náročnost?
Bezpečnost je naprostou prioritou. Celá doprava podléhá přísným pravidlům ADR (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí). Cisterny jsou povinně označeny červenými cedulemi, i na bocích, a podle čísel se pozná, co je v které komoře za produkt. Řidiči mají speciální školení a vozidla jsou technicky upravena (jiné brzdy nebo elektroinstalace a jsou vybavena havarijními sadami včetně třeba ucpávek kanalizace). Při plnění ve skladech se cisterny uzemňují, aby se eliminoval statický náboj, který vzniká valením kol i třením kapaliny v cisterně, a technologie nedovolí zahájit plnění bez správného uzemnění. I řidiči mají na sobě speciální oblečení, které je nehořlavé nebo spíš těžce hořlavé a antistatické. Na čerpacích stanicích pak musí cisternu také uzemnit. Na to naše řidiče neustále upozorňujeme, aby pochopili tu fyziku.
Vozíte všechno sami?
Přibližně třetinu přeprav zajišťujeme vlastními vozy, zbytek řeší smluvní dopravci. Agropodnik disponuje šesti autocisternami různé konstrukce. Počínaje malou cisternou, která zaváží zákazníky s požadavky na menší množství nafty – od 500 do 5000 litrů – přes cisternu s vlekem až po 3kamionové, vícekomorové návěsy. Ty slouží převážně k dopravě PHM do skladu z výdejních terminálů, k zásobování čerpacích stanic a umožňují přepravu více druhů PHM najednou.
Velmi důležitá je role dispečera, který nejen plánuje efektivně cestu, ale musí myslet i na to, že cisterny, které jsou vícekomorové a mohou vézt několik druhů produktů najednou, nesmí mít při cestě prázdné komory vpředu a plné vzadu. Vždy musí plánovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost i efektivita. Stejně tak dbáme na kvalitu paliv. Měřidla na čerpačkách jsou pravidelně cejchována, probíhají kontroly a odběry vzorků. U nádrží je předepsáno pravidelné čištění, tlakové zkoušky i defektoskopie. Vše pro to, aby zákazník dostal produkt v odpovídající kvalitě.
Jak držíte krok s moderními technologiemi?
V posledních třech letech jsme výrazně pokročili v digitalizaci. Zavádíme automatické vytěžování faktur – ročně jich zpracujeme 20 až 30 tisíc. Přecházíme na nové systémy pro správu smluv i řízení provozu čerpacích stanic. Digitalizace nám pomáhá zvládat velký objem administrativy a zároveň zvyšuje efektivitu a transparentnost procesů.
Věnujete se také ekologickým palivům, konkrétně HVO. Vysvětlíte nám, co to je?
HVO (Hydrotreated Vegetable Oil) je syntetická nafta vyráběná hydrogenací rostlinných olejů, včetně použitých olejů z potravinářství. Chemicky je srovnatelná s klasickou naftou, ale HVO100 nabízí až o 90 % nižší emise CO2, má vyšší cetanové číslo a lepší vlastnosti. Snižuje spotřebu a nemá problémy s biodegradací, protože tam netuhne biosložka jako v naftě. Nevýhodou je zatím vyšší cena. Přesto ji chceme mít v portfoliu, a proto momentálně připravujeme v Domažlicích samostatný stojan. Zájem o HVO mají například dopravci, kteří potřebují prokazovat nižší emise při spolupráci se zahraničními partnery. Chceme být připraveni na budoucí požadavky trhu.
Na co jste ve firmě nejvíce hrdý?
Nejvíce si vážím lidí. Máme přibližně 50 zaměstnanců a řada z nich u nás pracuje 40 i více let. Nedávno odcházel do důchodu řidič po 46 letech služby, další kolegové působili ve firmě čtyři desetiletí. Nejsme velký korporát, ale tým, kde se lidé znají a drží při sobě. I když se kvůli nepřetržitému provozu čerpacích stanic nikdy nesejdeme všichni najednou, snažíme se budovat atmosféru spolupráce a vzájemného respektu. Právě stabilní a loajální kolektiv je podle mě největší silou Agropodniku Domažlice – a důvodem, proč firma dlouhodobě obstojí na trhu i v rámci koncernu.