Chov prasat welfare

14. 7. 2021

Welfare hospodářských zvířat je téma, které dlouhodobě rezonuje ve společnosti. Na farmě Sedlice zkouší nový systém volného ustájení prasnic FT30 (Farrow to 30 kg = od porodu do 30 kg). Jaké s ním mají zkušenosti a jaké další novinky z oblasti welfare zkouší, nám přiblížil Pavel Kerber, člen představenstva ANIMO Žatec.

Animo Zatec - selata

Jak vnímáte welfare zvířat ve velkochovu?

Má to dvě roviny. My sami, jako chovatelé, se snažíme najít rovnováhu mezi pohodou zvířete a rentabilitou chovu. A zároveň sílí tlaky veřejnosti a různých organizací, abychom stále více zlepšovali podmínky, v nichž zvířata žijí. Aby se prasnice chovaly pouze na volno, selatům nekupírovaly ocásky, nebrousily zuby a nekastrovala se. Aby se zvětšovala plocha a také snižovala spotřeba antibiotik v chovech. 

Byl by pak chov rentabilní?

Pokud by to tak dělal celý svět, tak ano. Uměli bychom dělat welfare vepřové. Od narození až do porážky chovat prasata na volno, s dostatkem slámy, bez antibiotik. Koupí si však koncový zákazník vepřové maso za čtyřnásobnou cenu? Nebo si vybere to nejlevnější? Nicméně tlaky na welfare tady jsou a my se s nimi musíme popasovat.

Proč jste se rozhodli vyzkoušet právě tento systém?

Dánští veterináři nám na kontrolním dnu vyprávěli o norském welfare systému chovu prasat. Tam právě používají systém FT30 a mají s ním výborné výsledky. Odstavová hmotnost selete ve 30 dnech je 11,5 kg a přírůstky na předvýkrmu jsou 600 gramů za den. Sele dosáhne 30 kg již v 60 dnech věku. Bez používání antibiotik, bez kupírování ocásků, bez broušení zubů. Přišlo nám to neuvěřitelné. U nás, při klasickém systému, má sele při odstavu 6 až 7 kg a přírůstky na předvýkrmu se pohybují kolem 400 až 450 gramů denně. Rozhodli jsme se to zkusit v provozním pokusu.

Co vlastně je systém FT30?

Je to kotec o ploše 7 m2, který slouží jako porodní a následně se použije i pro předvýkrm selat. Prasnice je v něm ustájena volně. Po odstavu selata zůstávají spolu až do doby, než jdou do výkrmu. 

Proč je tento systém chovu tak úspěšný?

Je to kombinace několika faktorů. Prasnice má spoustu prostoru a díky tomu je mléčnější. Selata tak rovnoměrně přibírají. Po odstavu zůstávají selata spolu v kotci, jedná se o tzv. family weaning (rodinný odstav). Když zůstanou jako rodina, méně se perou, nedochází k přenosu chorob a nejsou stresovaná. To vede k lepším výsledkům (nižší selekce, méně úhynů, méně léčení). Také mají možnost žrát současně s prasnicí z dlouhého nízkého koryta. A norské zkušenosti ukázaly, že není nutné používat oxid zinečnatý.

K čemu potřebujete oxid zinečnatý?

Používá se na průjmy po odstavu. Selata se v klasickém chovu po odstavu třídí podle velikosti a pohlaví do nových skupin. Zažívají tak enormní stres ze změny sourozenců, prostředí, krmiv, konkurence, bojů atd. Průjmy se musí medikovat nebo držet na zinku. Oxid zinečnatý se přidává do krmné směsi na přibližně 14 dní po odstavu rutinně a nedokázali jsme si představit odstav bez něj.

Proč je tedy lepší ho nepoužívat?

Od června 2022 bude v EU oxid zinečnatý v krmných směsích zakázán. Důvodem je nadlimitní obsah zinku v půdních rozborech v Holandsku. Nechceme ho nahrazovat antibiotiky. Ve spolupráci s Ing. Veronikou Tomaščíkovou z Primagry jsme proto vyvinuli krmnou směs, která zajistí, že selata přežijí odstav bez větších problémů. Směs je ale slabá, obsahuje málo bílkovin a selata na tom moc nerostou. Dnes v běžných podmínkách selata přibírají 400 až 450 gramů denně prvních 50 dní. Tahle selátka přibírají třeba jen 280 až 300 gramů.

To bude přeci nevýhodné.

Pointou je, že to na výkrmu doženou. Nevím, zda je to kompenzační růst, nebo to, jak jsou zdravá, s čistým střevem, s plně funkčními klky a zdravou mikroflórou. Mají ale lepší konverzi krmení, lepší přírůstek a jsou vyrovnaná.  A když jsme spočítali ekonomiku, zjistili jsme, že větší zisk je ze selete, které pomaličku rostlo na předvýkrmu bez zinku a pak to dohnalo na výkrmu. Občas tyto welfare tlaky jsou k něčemu dobré.

Vraťme se ještě k technologii FT30…

V roce 2019 jsme zrekonstruovali tři porodní sekce na farmě Sedlice na FT30, každou o kapacitě 12 prasnic. Byly použity dvě různé technologie. Jedna od německé firmy Weda a druhá od dánské společnosti Aco Funki. Vyzkoušeli jsme je na několika turnusech. Naše zkušenosti s tím, co se osvědčilo a co je třeba zlepšit, jsme pak předali Farmtecu na oddělení vývoje, které vede František Tejnor. A oni vymysleli jednoduchý, lehký a uživatelsky přátelský kotec. Zkoušelo se několik návrhů koryt, ovládání boudiček, způsobů vyhřívání. Vyrobila se polovina kotců, která se znovu testovala za provozu, zapracovaly se další připomínky a nainstalovalo se dalších šest kotců. Ty se snažíme dále zdokonalovat.

Jaké vylepšení plánujete?

Chtěli bychom mít možnost spojování dvou kotců před odstavem. FT30 nám zabezpečí welfare do 30 kg. Výkrm by měl být podobně uzpůsoben, ale to není v našich podmínkách možné. Výkrmové kotce jsou dimenzovány pro 24 až 30 selat, což je dvojnásobek než FT30. Tak nás napadlo druhé nejlepší řešení. Dát dvě rodiny dohromady, ještě pod prasnicemi v FT30. Ty by se pak spolu přesunuly na výkrm a lépe by rostly. Šoupě nám umožní si to vyzkoušet.
 

Plánujete FT30 i na jiných farmách?

Výsledky v Sedlici jsou výborné, zejména odstavová hmotnost 9,5 kg. Ukázalo se, že systém s částečným welfare má smysl a je ekonomicky návratný. Prasnice na volno lépe kojí a sele s ocáskem lépe roste. Proto jsme se rozhodli, že farmy, které jsou dnes na hraně životnosti, budeme rekonstruovat tímto systémem. Letos se začne v Lišanech (největší farma v Čechách, 3000 prasnic a výkrm pro 12 000 prasat). Farmtec v současnosti dokončuje projektovou dokumentaci na porodnu s 360 kotci. Celkem by jich tam mělo být 1620. Ta první rekonstruovaná hala by měla mít celou jednu stranu prosklenou. Můžeme tak ukázat dětem, jak vypadá chov prasat.

Proč se vlastně ocásky kupírují, když to může negativně ovlivnit růst?

Zkoušeli jsme na několika farmách selatům nekupírovat ocásky. V běžném komerčním chovu, kde je plocha na sele 0,3 m2, si ocásky sežerou do 14 dní po odstavu. Hrozí pak záněty míchy, páteře. V Sedlici na FT30 právě probíhá pokus, kdy je polovina selat s ocásky a druhá je má kupírované. Jsou 30 dní po odstavu a zatím všechny ocásky jsou v pořádku. Když jim dáte prostor, tak se nekoušou. Uvidíme ale, co to udělá ve výkrmu. 

Jaká další postupy odlišné od klasického způsobu chovu zkoušíte?

V FT30 se snažíme krmit restringovaně (v několika dávkách). Při ad libitním krmení (neustálý přístup ke krmení) se selata nikdy úplně nezasytí, přetlačují se u krmítka a hrozí poranění. Když dostávají krmení 3x až 4x za den a ke korytu se vejdou všechna, nažerou se najednou a jdou si lehnout. Tento způsob krmení byl dříve i základním protiprůjmovým opatřením. Při krmení v dávkách se totiž v žaludku vyprodukuje velké množství žaludečních šťáv a kyseliny, pH je velmi nízké a tím se ničí koliformní bakterie (Salmonella, E. Coli, Clostridie). Opatření, se kterými pracujeme, abychom mohli chovat welfare prasata, je spousta, ale hodně to mění zaběhnutý systém, technologii a design farmy.
 

Poslední otázka se týká Pigcampu, jak to s ním dnes vypadá?

Pigcamp stále funguje. Od roku 2011 do programu nastoupilo 50 účastníků a 26 z nich je u nás stále zaměstnáno. Je to však stále těžší. Zatímco dříve na ČZU končilo v ročníku 60 studentů v oboru zootechnik, dnes jen 10. Zájem o tento obor neustále klesá. Momentálně však máme v programu 3 účastníky a musím říct, že jsou velmi schopní.

DALŠÍ ZPRÁVY