Začíná to vstupní kontrolou obilí
A jak to všechno vlastně vzniká? Základní surovinu dovezou nákladní automobily, na každém z nich bývá kolem 30 tun obilí. Do některých mlýnů občas dojedou i traktory s vlekem a to pak je množství poloviční. Když auto přijede, musí být obilí vždy ovzorkováno. To se provádí na automatických vzorkovačích, ze kterých se zrno dopravuje přímo do obilní laboratoře na rozbor. Vstupní kontrola zahrnuje celou řadu parametrů, např. vlhkost, číslo poklesu, obsah dusíkatých látek, lepku, ale také stanovíme obsah příměsí a nečistot a kontrolujeme přítomnost živých či mrtvých škůdců a zda obilí nemá nežádoucí pach (zatuchlé, znečištěné naftou, apod.). Když je obilí v pořádku, může ho silomistr naskladnit do sila. Při naskladňování prochází přes předčistírenskou linku, kde se zbaví části nečistot a prachu.
Třídění, čištění a kropení
Obilí je pak uskladněno v obilním silu. Je roztříděno podle parametrů do jednotlivých buněk. Z nich se pečlivě v různých poměrech mísí dohromady tak, aby vznikla optimální zámelová směs dle požadované kvality mouky. Takto namíchané obilí je před mletím potřeba vyčistit a nakropit. Na čištění se používají sítové třídiče, odkaménkovací stroje či triéry. V dnešní době se do mlýnů začínají dostávat i moderní optické třídiče, které vyřazují příměsi nebo vadná zrna podle jejich rozdílné barvy. Tento stroj máme již ve mlýně ve Znojmě a snad další budou brzy následovat.
Po vyčištění zrna je potřeba jej nakropit pitnou vodou a nechat odležet. Tato operace je velmi důležitá, protože při odležení se voda postupně dostává do zrna, které se tím připravuje na mletí. Po odležení následuje ještě povrchové opracování, kdy povrch každého zrna je lehce obroušen na odíracích strojích. Oddělí se tím nečistoty, které ulpěly na povrchu a mohou obsahovat plísně nebo těžké kovy. Vyčištěné a nakropené obilí může pokračovat do mlýna.
Fotogalerie
